Biometan má zelenou!

28. srpna 2020

Pro dosažení uhlíkové neutrality počítá Národní akční plán čisté mobility s podporou různých nízkouhlíkových alternativních paliv. V tomto mixu hraje důležitou roli biometan jako náhrada zemního plynu, protože má výrazně nižší emise skleníkových plynů než fosilní CNG. Na podporu přeměny bioplynu na biometan MPO ve výzvě pro Nízkouhlíkové technologie aktuálně vyčlenilo 100 miliónů korun.

V celé EU je v provozu 730 biometanových stanic, které ročně vyrobí zhruba 2 miliardy krychlových metrů plynu. V Česku je zatím jedna jediná stanice produkující biometan v objemu 1,3 milionu kubíků plynu za rok. Přitom u nás máme 574 bioplynových stanic, které zatím jen spalují surový bioplyn v kogeneračních jednotkách na výrobu tepla a elektřiny. Podle Komory obnovitelných zdrojů by reálně mohly produkovat okolo 750 milionů krychlových metrů biometanu ročně, což by nahradilo zhruba 9 procent celorepublikové spotřeby zemního plynu.

Přeměna bioplynu na biometan je proměna vody ve víno

Bioplyn vzniká takzvanou anaerobní fermentací, což je rozklad organické hmoty drobnými mikroorganismy bez přístupu vzduchu, při kterém vzniká bioplyn a zbytky organické hmoty. Hlavní složky bioplynu tvoří 50 až 80 procent metanu (CH4) a 20 až 40 procent oxidu uhličitého (CO2). Dále obsahuje převážně sirovodík, kyslík a vodní páru. Aby se z něho stal biometan, musí se vyčistit od nežádoucích složek v membránovém separátoru. To je nejdůležitější článek celé biometanové technologie a jeho kvalita a výkon ovlivňuje, jaký bude výsledný plyn. „Separace plynů pomocí membrány je známá už od roku 1976, kdy se začalo s laboratorními pokusy.  V Air Products jsme tuto metodu rozvíjeli, zkonstruovali vlastní nové technologie a dnes vyrábíme vysokotlaké separátory tvořené dutými vlákny z nanopolymerů, které dosahují téměř stoprocentní čistoty plynu, mají vysoký výkon a jsou velice odolné vůči agresivním plynům a nečistotám,“ popisuje Ing. Ivan Šafránek, vedoucí oddělení biometanové technologie společnosti Air Products, historii a současnost zařízení na oddělování jednotlivých plynů ze směsi.

Většina bioplynových stanic v Česku může vyrábět biometan a odvádět jej do plynové sítě. Aktuálně se chystá výstavba biometanové stanice v Horní Suché na Karvinsku, která bude dodávat 3,2 miliónu kubíků biometanu do distribuční plynárenské soustavy. Velké projekty se chystají rovněž v Praze, kde by měly vzniknout biometanové stanice ve spalovně odpadu v Malešicích a v čistírně odpadních vod na Císařském ostrově. Výsledný BioCNG bude pohánět městský vozový park. To jsou ukázkové projekty, jak vyřešit likvidaci rozložitelných odpadů a získat při tom cennou surovinu.

Dnes se na trhu pohybují společnosti, které jsou schopné stanicím zajistit veškerou přípravu, provést instalaci separátoru a následně jej smluvně servisovat. To ovšem od majitele stanice vyžaduje vstupní investice, schopnost vyřídit projektovou dokumentaci a administrativní náležitosti spojené s připojením do sítě. Musí si také zařídit vše okolo servisu a údržby, a tyto činnosti také zaplatit. Proto lze najít modely spolupráce, kdy majitel stanice nepotřebuje žádné investice, nemá s výstavbou a provozem separační jednotky téměř žádné starosti a pouze inkasuje příjem za prodej bioplynu. Společnost, která provozuje bioplynovou stanici, jednoduše prodá bioplyn a o vše ostatní se postará dodavatel technologie. Tím provozovatelům odpadají jak počáteční investice, tak i provozní náklady na zařízení. Starají se pouze o svoji vlastní bioplynovou stanici.

Majitel stanice tak nemusí absolvovat žádné zdlouhavé papírování okolo vyřizování dotací a příprav instalace.

Biometan se vyplatí a má budoucnost

Pokud se biometan použije jako palivo do motoru, je jeho ekonomický výnos přibližně o čtvrtinu vyšší, než když se ze surového bioplynu vyrábí elektřina a teplo. To platí při dnešních cenách pohonných hmot, které budou jistě růst. A rozvoj vozidel na CNG garantuje ohromný tržní potenciál. Na zemní plyn jezdí v Evropě již téměř 1,3 milionů vozidel, které obsluhuje přes 4100 čerpacích stanic. V České republice je nyní provozováno asi 26 tisíc vozidel na zemní plyn a jejich počet rychle roste. Také síť plnicích stanic se rozvíjí. V provozu jich je 210, dalších 13 je ve výstavbě a do roku 2030 by jich mělo být na 400. Tou dobou by u nás na zemní plyn mělo jezdit zhruba 55 tisíc vozidel se spotřebou maximálně 200 milionů metrů krychlových plynu. Česká republika má tedy více jak trojnásobný potenciál výroby biometanu, který by mohl zemní plyn v dopravě zcela nahradit. „Věříme, že biometan v dopravě najde velké uplatnění. Uhlíková stopa životního cyklu elektromobilu je daleko vyšší než u automobilu poháněného BioCNG. Stačí jen směřovat investice rozumným směrem do výroby biometanu a můžeme dosáhnout výrazného snížení emisí i bez dotací,“ hodnotí optimisticky Ivan Šafránek současný trend podpory výroby biometanu ve světě i u nás.

Zdroj: Energyhub.eu

Poslední články

David Lundák: Investice do zelené energie je jistota, která nezklame

David Lundák: Investice do zelené energie je jistota, která nezklame

Stoupající ceny energií vedou k úvahám, kde se tento nárůst zastaví, a jestli se dá nějak ovlivnit. Ve chvíli, kdy všechno vypadá nejisté, je minimálně komplikované dávat přesné prognózy, udržitelná energetika by však mohla být jednou z cest, jak hrozící...

Skupina EFG posiluje tým. Finančním ředitelem se stal Roman Lesný

Skupina EFG posiluje tým. Finančním ředitelem se stal Roman Lesný

Tým společnosti Energy financial group, českého lídra v oblasti výroby biometanu, od 1. listopadu posílil Roman Lesný, který nastoupil na pozici finančního ředitele. Lesný se dlouhodobě pohybuje zejména v sektorech dopravy, logistiky a strategického řízení firem,...