Obyvatelé Přerova začínají třídit gastroodpad. Ten díky tomu neskončí na skládce, ale poslouží k výrobě elektřiny, plynu a tepla

4. října 2022

K projektu „Třídím gastro“ společnosti Energy financial group (EFG) se od října připojuje i město Přerov. Jeho obyvatelé tak mají možnost začít třídit kuchyňský odpad, který běžně končí nevyužitý na skládkách, kde navíc zatěžuje životní prostředí. Gastroodpad rostlinného i živočišného původu je možné vhazovat do speciálně určených recyklačních hnědých nádob, a to včetně původních obalů. Vytříděný odpad se následně sveze do bioplynové stanice EFG Rapotín BPS či EFG Vyškov BPS, kde se zpracuje a využije pro výrobu elektřiny, plynu a tepla.

Kuchyňský odpad a nespotřebované potraviny rostlinného a živočišného původu tvoří běžně zhruba 25 % obsahu popelnic na směsný komunální odpad. Jen v České republice je na skládky odvezeno zhruba 2 miliony tun biologicky rozložitelného komunálního odpadu, který zde produkuje škodlivé emise. Poplatky za skládkovné komunálního odpadu přitom znamenají pro města a obce stále větší náklady. Po všech stránkách je tedy výhodnější objem odpadu na skládkách snižovat a účelně jej zpracovávat.

„V Přerově se soustavně zabýváme možnostmi, jak chránit životní prostředí a odpad v maximální možné míře recyklovat. O projektu „Třídím gastro“ jsme se dozvěděli od okolních obcí, které se k němu připojily již dříve. Možnost vytřídit gastroodpad od komunálního odpadu, zmenšit tak jeho objem na skládkách a zároveň přispět k produkci zelené energie, se nám jeví jako přínosné řešení našeho odpadového hospodářství. Nezanedbatelnou výhodou je také finanční úspora za skládkovné, které bude rok od roku výraznější položkou městských rozpočtů,“ sdělila Eva Kousalová z odboru majetku a komunálních služeb města Přerov.

Kuchyňský odpad je možné odkládat do speciálně uzavíratelných hnědých nádob s označením „gastroodpad“ o objemu 120 l. Popelnice nejsou jen vysypávány, jak je běžné u komunálního odpadu, ale jsou na místě vyměněny za prázdné a vyčištěné nádoby. Vhazovat do nich lze například potraviny rostlinného i živočišného původu po datu spotřeby, zbytky vařeného jídla, pečivo, ovoce a zeleninu nebo sedliny kávy a čaje, a to i s původním obalem kromě skla. Obaly jsou následně separovány na třídicí lince. Svoz nádob probíhá v pravidelných intervalech a jejich obsah se následně využije pro výrobu obnovitelné elektřiny, tepla a biometanu v bioplynových stanicích EFG Rapotín BPS či EFG Vyškov BPS. Ty dokáží například z patnácti tun svezeného odpadu vyprodukovat ekologické, nízkoemisní palivo BioCNG k ujetí zhruba 3 087 km osobním automobilem nebo 470 km největším městským kloubovým autobusem.

Projekt „Třídím gastro“ společnosti Energy financial group odstartoval v loňském roce v květnu v několika obcích na Šumpersku. Speciální sběrné nádoby na gastroodpad tak již využívají např. obyvatelé ŠumperkaOlomouce, Velkých Losin, Rapotína, OpavyKopřivniceNového JičínaHodonína a od října také Přerova. Služba je dodávána tzv. na klíč s komplexním zajištěním po legislativní i technické stránce pro komunální i komerční původce odpadu. Ze školních jídelen, komerčních gastro provozů, měst a obcí sváží EFG do svých bioplynových stanic již okolo 70 tun tohoto odpadu měsíčně ze zhruba 500 nádob. Tuto bilanci přitom neustále navyšuje. 

Poslední články

Aktuální Zpráva o životním prostředí ČR zmiňuje bioplyn i biometan

Ministerstvo životního prostředí vydalo koncem listopadu Zprávu reflektující aktuální trendy v oblasti udržitelnosti, energetiky a oběhového hospodářství. Klíčová témata zahrnují i využívání obnovitelných zdrojů energie, nakládání s odpady či výrobu biometanu. Tady je...