V roce 2024, tedy za šest let, budou zavřeny skládky. Co se stane s materiálově využitelnými odpady je snadno představitelné – např. odpady ze staveb se roztřídí a rozdrtí, aby se opět daly využít ve stavebnictví. Co se bude dít s biologicky rozložitelnými odpady (BRO) je otázka. Čistě odpadových bioplynových stanic není tolik, aby zvládly 1,8 milionu tun BRO, které jsme loni vyprodukovali v Česku, a zemědělské, které byly vybudovány s dotacemi, nemohou úplně snadno změnit sortiment surovin na vstupu.
Řešením jsou městské/aglomerační odpadové bioplynové stanice. Podle výpočtů našich kolegů v analytickém oddělení by na každých 60 000 obyvatel (a přiměřený průmysl, který je v sídlech, kde žijí) měla být odpadová bioplynová stanice, která ekologicky zpracuje 30 000 tun BRO za rok.
Taková BPS vyprodukuje ročně elektřinu za 12 mil. korun, teplo za 10 milionů a biometan za 22 milionů.
Vyřešení otázky zavírání skládek otevírá možnost využít příležitosti, jak zásadně prospět životnímu prostředí a komfortu života obyvatel měst a obcí. Je to možnost zavést kroky cirkulární ekonomiky, které jsou snadno vysvětlitelné a pochopitelné.
Městská doprava a technická správa má dopravní prostředky na CNG, vytápění je také bezemisní a elektřiny bude dost pro průměrnou spotřebu 2 500 000 domácností na rok.
Ekonomy bude zajímat návratnost investice, protože s tou půjdou za městskou radou s prosbou o schválení plánu, nebo s touto myšlenkou půjdou do voleb. Přiložená tabulka počítá jak s variantou, v níž se investoři spolehnou na vlastní síly, a s optimální variantou podpory ze strany státu a EU. Přiložená tabulka ukazuje, že ekologické a ekonomické jde ruku v ruce a že BPS poslouží nejen k řešení problému biologických odpadů, ale i třeba i kalů z čističek odpadních vod apod.
