GREEN DEAL: O kolik musí Česko ještě zezelenat?

12. ledna 2022

Novou vládu čeká v blízké budoucnosti mnoho výzev. Jednou z nich bezpochyby bude plnění závazků, které pro Česko vyplývají z takzvaného Green Dealu. Česká republika v čele s minulou vládou dlouho před touto realitou zavírala oči a na plnění cílů zelené dohody se příliš aktivně nepřipravovala. Přistoupí k tomuto tématu nastupující koalice jinak?

Green Deal je tady a Evropská unie trvá na plnění cílů v něm stanovených. I když budou změny Česko zřejmě bolet, dávají ve výsledku větší ekonomický, smysl než se z dohody pokusit jakkoliv vyvázat. To by totiž s sebou jako důsledek neslo obrovský zásah do konkurenceschopnosti českého zboží na jeho klíčovém odbytišti – evropském trhu. To vše se odehrává v období energetické krize, kdy ceny zemního plynu stále letí nahoru. Navíc letos bude Česko předsedat EU, což je většinou šance, jak se efektivně prezentovat a lépe uplatnit vliv v rámci Evropské unie. Na druhou stranu však budeme mnohem více pod drobnohledem všech členských států.

Green Deal a jak si Česko vlastně stojí

Co to vlastně ten Green Deal, neboli Zelená dohoda je? Jejím cílem je snížit emise skleníkových plynů v roce 2030 o 55 % oproti roku 1990 a do roku 2050 docílit uhlíkové neutrality. Jak je na tom Česká republika v tomto ohledu nyní? Dle dat Eurostatu byla produkce skleníkových plynů v roce 2019 o 38 % nižší, než v roce 1990.  K hlavnímu poklesu však docházelo hlavně během 90. let a od té doby hodnoty víceméně stagnují. Současně bylo Česko třetí nejhorší zemí v rámci EU v produkci emisí skleníkových plynu na obyvatele. Dá se sice předpokládat, že v roce 2020 hodnoty klesnou vlivem globální pandemie Covid-19, ale tento pokles bude zcela jistě pouze dočasný.

emise ceska republika
Zdroj: https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-cr-vyvoj

Fit for 55

V rámci plnění těchto již dříve stanovených cílů minulý rok Evropská unie uvedla také balíček Fit for 55, který by měl revidovat již zavedenou legislativu tak, aby se členské země vydaly směrem k úspěšnému naplnění závazků Zelené dohody. Součástí balíčku je například zpřísnění požadavku na podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu jednotlivých zemí v roce 2030 z 32 % na 40 % nebo prakticky zákaz uvádění aut s konvenčním spalovacím motorem na trh od roku 2035. V roce 2020 činil podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě v tuzemsku 17,3 % a co se týká podílu automobilů s alternativními pohony na registraci nových automobilů, tak se Česká republika pohybovala v roce 2021 až na 18. místě v rámci celé Evropské unie. Data tedy ukazují, že Česko není, co se týká cesty k naplnění cílů stanovených Zelenou dohodou, vůbec v dobré formě.

„Koaliční dohoda obsahuje spoustu obecných proklamací, ale žádné konkrétní cíle vyjádřené čísly ani strategii, jak jich dosáhnout.“

Co můžeme čekat od nové vlády?

Při pohledu na výše zmíněné statistiky se dá konstatovat, že minulá vláda zaspala a přestože ke schválení Green Dealu došlo v Bruselu již před dvěma roky, kroky k plnění závazků z této dohody vyplývající nepřišly žádné. V Koaliční smlouvě nové vlády je zakořeněno, že vidí Zelenou dohodu jako „příležitost, jak investicemi do udržitelného rozvoje, čistých a obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodaření výrazně modernizovat českou ekonomiku, zvýšit kvalitu života a zlepšit životní prostředí.“ Budoucí páteř energetiky má být podle slov v prohlášení kombinací jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů.

Nová vláda v dokumentu nadále počítá s postupným odstavováním uhelných elektráren s tím, že je nahradí zemní plyn jakožto přechodný zdroj. Jeho využití je však podmíněno tím, že nesmí Česko geopoliticky ohrozit. Dále se vláda zavazuje k rozvoji chytrých sítí, přiměřeného řízení spotřeby, rozvoji technologií na ukládání energie či přeměnu přebytečné energie na využitelný vodík, což má umožnit transformaci české energetiky.

Uznání zeleného jádra a plynu ze strany EU

Zdálo se, že Česku nahrávalo nejnovější zařazení jádra ze strany Evropské unie jako obnovitelného zdroje a zemního plynu jako zdroje přechodného. Toto uznání má být však pouze dočasné, a i tak má mnoho podmínek, které bude Česká republika těžko plnit. Nové jaderné reaktory budou považovány za „zelené“ pouze do roku 2045 a jejich stavba bude možná pouze pod podmínkou hlubinného uložiště pro jaderný odpad, hotového do roku 2050. Investice do jaderné energie také bude schvalovat Evropská komise, což veškeré procesy prodlouží. Důsledkem bude, že Česko stihne dostavět maximálně již plánovaný reaktor v Dukovanech.

Nové plynové zdroje pak musí od roku 2026 spalovat minimálně 30 % bioplynu, nebo zeleného vodíku a do roku 2035 přejít výhradně na paliva z obnovitelných zdrojů. Výroba bioplynu však v tuzemsku zatím poněkud pokulhává, a jestli má vláda za pár let začít částečně nahrazovat zemní plyn a pokrývat postupné odstavování uhelných elektráren, měla by v tomto ohledu pracovat jak na úpravě legislativy, tak na plánu investic.

Green Deal bychom měli přijmout jako příležitost k transformaci energetiky, což vláda proklamuje i v Koaliční smlouvě. Jedině tak může využít nesrovnatelně širší investiční možnosti, které se budou v rámci Unie nabízet. Nadcházející předsedání EU by mohlo být tou správnou příležitostí, kdy jít ostatním členským zemím příkladem, přijmout plnou zodpovědnost za naši budoucnost a aktivně činit kroky směrem k čistší energetice.

Poslední články

Podzimní Kalendář akcí 2022: Konference a další eventy

Tak jako minulý rok se naše společnost zúčastní řady oborových seminářů, konferencí a dalších společenských setkání. A protože druhá část sezóny těchto akcí již brzy začne, posíláme vám touto cestou jménem celé skupiny Energy financial group a.s. kalendář těchto...

Skupina EFG chystá projekty k poskytování služeb výkonové rovnováhy

Energy financial group a.s. bude poskytovat služby výkonové rovnováhy. Pilotní projekt bude spuštěn v elektrárně na biomasu MOSTEK energo s.r.o. Na něj by pak měly navázat poskytováním podpůrných služeb i bioplynové stanice skupiny EFG v Rapotíně a ve Vyškově. Na...