Ekologická varianta zemního plynu – biometan – by se mohl stát jedním z nejvíce používaných klimaticky neutrálních paliv. Podle odborných asociací se biometan, který produkují bioplynové stanice, může v roce 2030 podílet na celkové spotřebě CNG v evropské dopravě až ze 40 %. Hlavní výhodou biometanu jako ekologického paliva je hlavně hotová infrastruktura, vysoká energetická hustota jeho skladování a fungující technologie v celém řetězci od výroby až po spotřebu.
Běžná fosilní plynná paliva pomalu doplňují a nahrazují jejich ekologičtější a z hlediska emisí CO2 příznivější varianty. Podle studie o současném stavu a potenciálu využití biometanu v dopravě, kterou vydala Asociace pro vozidla na zemní plyn a bioplyn (NGVA) a Evropská bioplynová asociace (EBA) by mohl v EU do roku 2030 až 40 % zemního plynu používaného v dopravě nahradit biometan. Takové využití biometanu by mohlo snížit emise skleníkových plynů z dopravy poháněné plynem až o 55 %.
Biometan je energeticky ekvivalentní běžnému fosilnímu plynu. Vyrábět jej mohou bioplynové stanice doplněné o technologii čištění a úpravy bioplynu. Zatímco dnes většina bioplynek díky dotacím vyrábí elektřinu, v budoucnosti by bez problémů mohly dodávat biometan do plynové distribuční sítě či zásobníků, ale i ve stlačené variantě jako BioCNG pro pohon automobilů. Výroba biometanu jako alternativy fosilního zemního plynu zřejmě bude po skončení dotací na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla logickým pokračováním fungování bioplynových stanic. „Biometan dodávaný do sítě musí splňovat dané parametry, a proto je nutná dodatečná úprava bioplynu, kdy se kromě jiného přídavkem propanu zlepšují a vyrovnávají jeho energetické vlastnosti. Propan totiž zvyšuje spalné teplo bioplynu,“ popisuje Jiří Karlík ze společnosti Primagas, která dodává propan do zatím jediné české produkce biometanu vtláčeného do sítě zemního plynu v bioplynové stanici v obci Rapotín na Šumpersku.
Velkou výhodou biometanu je fungující distribuční infrastruktura. Biometan se totiž nijak zásadně neliší od zemního plynu. Mohou jej bez problémů využívat domácnosti ve stávajících plynových spotřebičích nebo jej lze u stojanů se stlačeným zemním plynem neboli CNG běžným způsobem tankovat do vozidla. „Využití biometanu v dopravě je jedním ze stěžejních pilířů její dekarbonizace. Společně s elektřinou z obnovitelných zdrojů v dopravě si určitě zaslouží podporu. K rozvoji využívání biometanu tak stačí pouze rozšířit síť stávajících čerpacích stanic poskytujících zemní plyn,“ uvádí Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Využití biometanu v dopravě je jedním ze stěžejních pilířů její dekarbonizace, říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie
Podle výše uvedené studie se biometan v současnosti v EU podílí na spotřebě plynu pro dopravu přibližně ze 17 %. Vyrábět by ho přitom mohlo téměř 800 evropských bioplynových stanic. V Česku zatím jedinou výrobnu bioplynu v Rapotíně brzy doplní také projekt Pražské vodohospodářské společnosti (PVS), která bude vyrábět biometan v Ústřední čistírně odpadních vod na Císařském ostrově. Do zkušebního provozu by se výroba biometanu v pražské čističce mohla dostat příští rok. Projekt dříve počítal s využitím biometanu pro pohon vozidel městské hromadné dopravy, nyní je záměrem hlavně vtláčení biometanu do distribuční sítě. Podle Českého plynárenského svazu by do roku 2030 mělo být do plynárenských sítí ročně dodáváno až 500 milionů m3 biometanu, tedy přibližně 6 % současné spotřeby zemního plynu. Z toho asi 40 % by mělo pocházet z odpadních surovin, jako jsou čistírenské kaly a nejrůznější bioodpady.
Nejvhodnější metoda, jak vtáčet biometan do plynárenské sítě, by měla být známa do dvou let. Projekt Českého plynárenského svazu (ČPS) a partnerů podpořila částkou téměř deseti milionů korun také Technologická agentura ČR. Zapojení biometanu mezi zdroje energetického mixu je pro Českou republiku nutností pro splnění národního cíle 14% podílu obnovitelné energie v sektoru dopravy. „Cílem projektu je vyvinout a ověřit možnost dodávky biometanu do distribučních plynárenských sítí, aniž by bylo nutné zvyšovat spalné teplo biometanu na úroveň zemního plynu přídavkem energeticky hodnotnějšího plynu, kterým je typicky propan. Pokud se nám to podaří, zjednodušíme cestu pro využití biometanu v tuzemském plynárenství. Biometan v podobě BioCNG do sítě začala vtláčet společnost EFG v BPS Rapotín,“ dodala Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS.
Zapojení biometanu mezi zdroje energetického mixu je nutností pro splnění národního cíle 14% podílu OZE v sektoru dopravy
V rámci projektu SmartInject vznikne model distribuční plynárenské sítě, kde budou simulovány různé provozní stavy při připojení výrobny biometanu. Model bude postupně upravován na základě měření toků v síti, z čehož vzejde skutečné složení ideální směsi plynu. Výsledkem bude metodický postup ve formě normativního dokumentu a softwarový nástroj, které umožní stanovení správného spalného tepla směsi biometanu a zemního plynu. ČPS má roli garanta projektu s cílem získané výsledky a postupy vyvinuté v rámci projektu následně napomoci aplikovat u dalších obdobných projektů. Využití výsledků projektu je možné očekávat přibližně za dva roky. Projekt s oficiálním názvem „Zjednodušení využití biometanu v distribuční síti zemního plynu v ČR“ uspěl letos v létě mezi více než 140 přihlášenými projekty ve třetí veřejné soutěži Programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací THÉTA. Tu organizuje Technologická agentura ČR, která mezi 47 vybraných projektů rozdělí celkem 735 milionů korun.
Zdroj: ČTK
