Podle statistické zprávy Evropské bioplynové asociace (EBA) prochází výroba biometanu v evropských zemích, včetně České republiky, zásadní proměnou. Zatímco dříve byly bioplynové stanice často spojovány s využíváním účelově pěstovaných plodin, především kukuřice, současný trend směřuje k tzv. pokročilému biometanu. Ten je vyráběn převážně z odpadních surovin, a to jak z gastroodpadu, například z domácností, marketů či průmyslových závodů, tak zemědělských zbytků. Pokročilý biometan se tak stává jedním z nejefektivnějších řešení oběhového hospodářství, které zároveň přispívá k dekarbonizaci energetiky i dopravy.
Na evropském trhu s biometanem je patrný jednoznačný posun ve skladbě vstupních surovin pro výrobu bioplynu a biometanu. Téměř polovina evropské výroby biometanu již pochází z odpadních zdrojů, zejména z kuchyňských zbytků, neprodejných potravin z průmyslových závodů či z kalů z čistíren odpadních vod. Výroba biometanu z těchto surovin přináší nejen vyšší úspory emisí skleníkových plynů, ale také řeší problém nakládání s odpady, které by jinak končily na skládkách.
Tento posun souvisí s rostoucím důrazem na snižování emisí skleníkových plynů a s vývojem evropského legislativního rámce, zejména směrnice RED III, která zvýhodňuje využívání odpadních a zbytkových surovin s vysokými úsporami emisí. Potvrzuje se tak postupný odklon od primárně pěstovaných surovin a posilování role tzv. pokročilého biometanu.
Biometan vyráběný ze snadno zpracovatelných, cíleně pěstovaných zemědělských surovin, dosahuje totiž nižší emisní úspory v porovnání s biometanem produkovaným z biologicky rozložitelných odpadů, kde dochází k výraznější úspoře emisí díky odklonu těchto odpadů ze skládek. Tento takzvaný pokročilý biometan je proto hodnotnější, a navíc představuje lokální i udržitelnou alternativu zemního plynu, kterou lze bez omezení dodávat do plynárenské sítě nebo využívat v dopravě ve formě BioCNG či BioLNG.
Na výrobu pokročilého biometanu se zaměřuje také Energy financial group (EFG), lídr českého trhu, který v současnosti provozuje dvě ze třinácti českých výroben tohoto plynu. Obě zpracovávají odpady.
„Příklon k výrobě pokročilého biometanu dává smysl z několika důvodů. Důležitá je výše emisní úspory, ke které díky zpracování odpadních surovin dochází. Ta je jednou ze složek cenotvorby biometanu a celkově tak navyšuje hodnotu vyráběné komodity. Zároveň využíváme plný potenciál odpadu, který by jinak skončil zbytečně na skládce. V neposlední řadě pak po pokročilém biometanu roste zájem i na straně poptávky. V zaměření na jeho výrobu tak vidíme smysl nejen z pohledu ochrany životního prostředí, ale také z pohledu ekonomického“, doplňuje ředitel divize EFG Commodities Petr Voltr.
V Česku má biometan mířit především do dopravy
V České republice by měl pokročilý biometan najít uplatnění především v dopravě. Splňuje nejpřísnější evropská kritéria pro obnovitelná paliva, což z něj činí důležitý nástroj pro plnění národních i evropských cílů v oblasti snižování emisí v sektoru dopravy, který patří k nejkomplikovanějším z hlediska dekarbonizace. I proto dokumenty jako Akční plán rozvoje výroby biometanu a Národní plán čisté mobility počítají s tím, že pokročilý biometan bude využíván především v tomto sektoru.
Zejména pro nákladní, městskou a příměstskou hromadnou dopravu se jedná o zajímavou alternativu fosilních paliv, která může být efektivnějším řešením než elektrifikace, kde představuje problém omezený dojezd a doba nabíjení. Biometan ve formě BioCNG a BioLNG lze totiž bez problému využívat v již existující infrastruktuře veřejně přístupných plnicích stanic, kterých je na území Česka již 245 (dle evidence Ministerstva průmyslu a obchodu ČR). Oproti naftě či benzínu přináší biometan z odpadních surovin výrazně nižší emise jak pevných částic a oxidů dusíku, tak oxidu uhličitého. Provoz vozů je také méně hlučný než u tradičních dieselových motorů a nabízí tak vyšší komfort pro cestující. Díky tomu má biometan v dopravě velmi vysoký přínos pro životní prostředí ve městech i pro klima.
