Podle statistické zprávy Evropské bioplynové asociace (EBA) vzrostla produkce biometanu v Evropě v roce 2024 na 5,2 miliardy m3 (54 TWh). Sektor tak potvrzuje dlouhodobý dynamický růst a postupně posiluje svou roli v evropském energetickém mixu. Mezi nejrychleji rostoucí trhy patří zejména Francie a Dánsko, kde biometan již dnes pokrývá významnou část domácí spotřeby zemního plynu. V Česku byl rozvoj výroby biometanu brzděn zejména nejasnými podmínkami podpory a pomalejšími povolovacími procesy. Přesto jeho produkce meziročně vzrostla ze 103 GWh na 211 GWh. Tuzemský trh tak postupně dohání evropský trend, v absolutním objemu výroby však zatím za většinou vyspělých evropských zemí zaostává.
Obsah článku:
Výroba biometanu v Evropě je nadále na vzestupu. Na konci roku 2024 fungovalo v Evropě 1 620 biometanových stanic, přičemž jen ve Francii bylo dalších 627 nových projektů na výrobu tohoto plynu z obnovitelných zdrojů ve fázi výstavby. K největšímu meziročnímu nárustu produkce došlo v roce 2024 nejen ve Francii, ale i Dánsku. Celková výrobní kapacita v Evropě tak již na začátku roku 2025 dosáhla 7 miliard m³ ročně.
V čele evropské produkce stojí Francie
Největším producentem biometanu v Evropě je aktuálně Francie. V roce 2024 dosáhla její výrobní kapacita 13 861 GWh a současně připravovala více než 600 nových zařízení, což představuje nejvyšší počet projektů v Evropě. Francouzský model rozvoje biometanu je založen především na menších a středních zemědělských stanicích napojených přímo na distribuční síť. Biometan zde není pouze energetickým zdrojem, ale zároveň podporuje regionální rozvoj a stabilizuje příjmy zemědělců.
Dánsko směřuje k úplné náhradě zemního plynu
Dánsko patří mezi evropské lídry s nejvyšším podílem obnovitelného plynu na domácí spotřebě zemního plynu. Ten v srpnu 2025 dosáhl téměř 41 %. Díky systematické státní podpoře, rychlejším povolovacím procesům a důrazu na využití zemědělských zbytků se zde biometan stal klíčovým prvkem energetické strategie. Bioplyn a biometan již dnes pokrývají významnou část domácí spotřeby plynu a země dlouhodobě směřuje k jeho úplné náhradě biometanem.
Typická dánská biometanová stanice má kapacitu přibližně 35 GWh ročně, což je téměř čtyřikrát více než standardní bioplynová stanice (cca 9 GWh ročně) produkující elektřinu a teplo. Charakteristické je vysoké využití zemědělských zbytků a kejdy, důraz na snižování emisí metanu z chovu hospodářských zvířat a téměř kompletní dodávky produkce do plynárenské sítě. Podle EBA také v Dánsku neexistují čistě odpadové bioplynové stanice produkující biometan, protože biologicky rozložitelný komunální odpad se běžně zpracovává jako součást vstupního mixu v zemědělských bioplynových stanicích. Dánský model rozvoje stojí na dlouhodobě stabilním podpůrném rámci, rychlém povolovacím procesu a jasném politickém cíli využívat biometan jako domácí strategický zdroj energie.
Česká výroba biometanu se za rok 2024 zdvojnásobila
V České republice vzrostla výroba biometanu meziročně ze 103 GWh na 211 GWh. Přestože byl rozvoj v minulých letech brzděn zejména nejasnými podmínkami podpory a pomalejšími povolovacími procesy, tuzemský sektor nyní postupně zrychluje. V absolutním objemu produkce však Česko zatím za vyspělejšími evropskými trhy zaostává.
„Na rozdíl od Dánska či Francie, kde je biometan již systematicky podporován a tvoří významnou část tamní spotřeby plynu, český trh se nachází teprve ve fázi intenzivní transformace. Vidíme však jasný posun směrem k výrobě biometanu a jeho dodávkám do distribuční soustavy. Klíčové nyní bude nastavit stabilní a předvídatelné podpůrné prostředí, zrychlit povolovací procesy a umožnit modernizaci stávajících bioplynových stanic. Pokud se podaří tyto podmínky naplnit, může se biometan stát nejen nástrojem energetické bezpečnosti, ale i významným pilířem dekarbonizace a rozvoje cirkulární ekonomiky v České republice,“ uzavírá Tomáš Voltr, výkonný ředitel skupiny EFG.
