Kuchyňské zbytky, použité oleje či zemědělské přebytky, co dříve končily na skládkách, dnes v podobě zelených plynů nacházejí využití v dopravě, sportu i kultuře. Olympijské hry nebo světová výstava EXPO ukazují, že tyto plyny přispívají k zajištění chodu sportovních a kulturních akcí, pohání městské autobusy i nákladní vozidla nebo symbolicky zažehávají olympijskou pochodeň, a přitom významně snižují uhlíkovou stopu.
Bioplyny na sportovních a kulturních akcích
Už na olympiádě v Pekingu v roce 2008 byly pochodně naplněny plynem získaným výhradně z obnovitelných surovin. Obdobné palivo z odpadních surovin využívala i pochodeň v Paříži a na tuto novodobou tradici naváže také nadcházející zimní olympiáda v Miláně a Cortině. Na olympijských hrách v Paříži 2024 se organizátoři pak poprvé zaměřili na výrazné snížení uhlíkové stopy tím, že omezili používání přenosných dieselových generátorů, které běžně zajišťují elektřinu pro dočasná zařízení a objekty na akcích. Všechna sportoviště proto plně využívala obnovitelné energie z místních zdrojů, což snížilo emise CO2 o více než 50 % oproti předchozím hrám. Obdobný princip bude uplatňován i na zimních hrách v Miláně a Cortině 2026.
Kuriózním, ale zároveň inspirativním příkladem využití bioplynu z odpadních surovin je každoroční Mezinárodní koňská show v Helsinkách. Během ní se veškerá elektřina získává výhradně z koňského hnoje. Například v roce 2019 se tímto způsobem vyrobilo více než 150 MWh energie ze 100 tun hnoje nasbíraného od soutěžících koní během čtyřdenní akce. Ta pokryla celý provoz jezdeckých závodů, včetně osvětlení a výsledkových tabulí. Přebytečná energie byla navíc vrácena zpět do distribuční sítě a využita k vytápění domácností v oblasti Helsinek.
Plyny z obnovitelných zdrojů nacházejí uplatnění i při světových výstavách. Probíhající EXPO 2025 v Ósace má i díky nim ambici stát se klimaticky neutrální výstavou. Organizátoři využívají plyny z biologicky rozložitelných odpadů nejen pro provoz pavilonů, ale i pro doprovodné akce. Přímo v areálu EXPO 2025 je v rámci japonského pavilonu zřízena bioplynová stanice, která zpracovává gastroodpad a slouží jako ukázkový projekt oběhového hospodářství. V rámci sekce Green Expo je navíc v jednom z pavilonů prezentována technologie metanizace. Během tohoto procesu reaguje CO2 získaný z ekologicky vyrobeného bioplynu s vodíkem, čímž vzniká čistý syntetický metan. V českých podmínkách probíhal výzkum této technologie pod vedením VŠCHT s odbornou garancí společnosti Energy financial group (EFG).
Alternativa pro dekarbonizaci dopravy
Stále častěji se však zelené plyny využívají také v dopravě jako alternativní palivo. Příkladem je finská společnost Viking Line, která letos na podzim šestinásobně navýší nákupy obnovitelných biopaliv, aby na všech svých trasách umožnila cestovat námořní dopravou zcela bez fosilních paliv. Tato možnost se nyní otevírá i v letectví. Americký startup Circularity Fuels vyvinul průlomovou technologii, která dokáže přeměnit surový bioplyn ze zemědělského odpadu na klíčovou složku udržitelného leteckého paliva (SAF). Pokud by byla tato inovace nasazena ve všech vhodných lokalitách v USA, mohlo by se denně vyprodukovat až 42 milionů galonů SAF, což by pokrylo zhruba 70 % poptávky po leteckém palivu v zemi.
Zelený plyn se prosazuje i v Česku
Nejen v zahraničí, ale i u nás se obnovitelné plyny z odpadních surovin začínají využívat. Zkapalněný biometan (bioLNG), získávaný ze zbytků potravin, zemědělského odpadu nebo z kalů odpadních vod, začal jako první v Česku při dopravě využívat řetězec Lidl. Jeho kamiony tankují toto unikátní palivo již přes dva roky v největší síti LNG plnicích stanic v tuzemsku, kterou provozuje skupina GasNet. K ní se na jaře letošního roku přidaly i první autobusy FlixBus. To ukazuje, že využívání obnovitelných plynů se postupně rozšiřuje a stává se praktickou alternativou k fosilním palivům i v běžné dopravě.
Tento nastupující trend potvrzuje, že využití značného energetického potenciálu bioodpadu může významně přispět k dekarbonizaci dopravy i průmyslu.
„Biologicky rozložitelný odpad obsahuje značné množství využitelné energie. Jeho vytříděním a následnou recyklací na zelenou energii nejenže zamezujeme úniku skleníkových plynů ze skládek, ale zároveň snižujeme negativní dopady spojené s těžbou a přepravou fosilních paliv“, popisuje výhody recyklace biologicky rozložitelných odpadů v bioplynových stanicích Tomáš Voltr, výkonný ředitel EFG. „Biometan má pak tu výhodu, že jej lze díky jeho složení využít v již existující infrastruktuře pro zemní plyn, což z něj činí ideální energetický zdroj pro dekarbonizaci nákladní dopravy a specifických průmyslových odvětví, pro která není elektrifikace vhodná,“ uzavírá Voltr.
