Evropa hledá způsob, jak dekarbonizovat plynárenský sektor, snížit závislost na dovozu plynu a zároveň zajistit bezpečnost dodávek. Podle nedávného monitoringu Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) mohou k naplnění těchto cílů přispět také obnovitelné plyny. Technologicky nejvyspělejším z nich je biometan, jeho potenciál však Evropa zatím využívá jen omezeně.
Evropská energetika prochází zásadní proměnou. Využívání fosilních paliv se postupně omezuje a hledají se jejich nízkoemisní alternativy. Jednou z nich je biometan, který může plnohodnotně nahradit zemní plyn. Pokud se tento zelený plyn vyrábí z biologicky rozložitelných odpadů, představuje stabilní a zároveň environmentálně šetrný zdroj energie.
Biometan se stává sektorem strategického významu, jeho podíl na evropském trhu s plynem ovšem zůstává relativně malý a pohybuje se okolo 2 %. Výrobní kapacita biometanu však každoročně roste, stejně jako jeho produkce. Podle Evropské bioplynové asociace (EBA) dosáhla výrobní kapacita biometanuv Evropě ke konci druhého čtvrtletí 2026 rekordních 8,2 miliardy m3, což znamenalo meziroční navýšení o 17 %. Samotná produkce pak podle ACERu vzrostla meziročně o 5 %. Rozvoj výroby tak zaostává nejen za nárůstem produkční kapacity, ale také za evropskými ambicemi. Prostor pro další růst odvětví zůstává značný. Jaké jsou tedy hlavní výzvy, které ho zpomalují?
Rozvoj brzdí náklady i rozdílná pravidla
Cesta k většímu využití biometanu v Evropě v současnosti není bez překážek. ACER upozorňuje, že jeho rozvoj vyžaduje cílená politická opatření. Brzdí ho především vysoké náklady a absence jednotných pravidel pro přeshraniční obchod. Každá země totiž dosud uplatňuje vlastní pravidla pro vydávání a uznávání záruk původu biometanu, což významně komplikuje jeho obchodování napříč evropským trhem. Nedostatečně rozvinutý přeshraniční trh může zpomalovat také rozvoj lokální produkce, protože výrobci nemají přístup k dostatečně širokému okruhu potenciálních odběratelů.
Na výše zmíněné reagovala Evropská unie spuštěním tzv. Biometanového mechanismu. Ten by měl poskytnout lepší přehled o nabídce a poptávce na trhu, snížit informační asymetrii mezi jednotlivými účastníky a zvýšit transparentnost evropského trhu s biometanem.
Významnou překážkou přeshraničního obchodu s biometanem je i různá forma podpor a dotací na jeho výrobu v jednotlivých státech Evropy. Zatímco některé státy mají dlouhodobě rozvinuté mechanismy podpory obnovitelných plynů a vytvořily podmínky pro vznik rozsáhlejšího trhu, jiné své podpůrné nástroje stále rozvíjejí. Rozdílné podmínky pak mají dopad na konkurenceschopnost výrobců. Další rozvoj trhu s biometanem proto nebude záviset jen na růstu domácí produkce, ale také na větším sjednocení pravidel pro podporu, certifikaci a obchodování s biometanem.
Česká republika učinila významný krok směrem k rozvoji trhu s biometanem spuštěním nové provozní podpory ve formě aukcí. Od ní si Ministerstvo průmyslu a obchodu slibuje nárůst produkce biometanu do roku 2031 o 350 milionů m3 ročně.
„Nový systém podpory má skutečně šanci český sektor výroby biometanu stimulovat k výraznějšímu růstu. Nabízí garanci výkupní ceny na 15 let, což značně přispívá k investiční stabilitě a předvídatelnosti. To by mohlo přispět k tomu, že Česko konečně začne ve výrobě biometanu dohánět státy západní Evropy. I my v EFG využití této podpory v některých našich projektech plánujeme,“ říká k současným podmínkám na českém trhu Tomáš Voltr, výkonný ředitel Energy financial group, českého lídra ve výrobě biometanu.
Důležitá je dostupnost surovin
Významnou otázkou je také dostupnost vhodných vstupních surovin, kterými jsou biologicky rozložitelné odpady. Nejde ani tolik o jejich nedostatek, jako spíše o náročnou logistiku a nasměrování k preferovaným konco-vým zařízením, tedy bioplynovým stanicím. Právě efektivnější využití odpadních surovin ACER označuje za jednu z podmínek pro odemčení potenciálu domácí výroby biometanu.
„Naše desetileté zkušenosti ukazují, že pro rozvoj biometanu nestačí mít pouze dostatek výroben. Stejně důležité je vytvořit funkční systém sběru a svozu biologicky rozložitelných odpadů. Vedle nových výrobních kapacit je totiž třeba zajistit také stabilní přísun vstupních surovin, které mohou být pro výrobu biometanu využity. Proto máme vlastní svozovou společnost EFG Waste logistic, která hraje velice důležitou roli při rozšiřování portfolia bioplynových stanic i jejich úspěšném provozu,“ dodává Tomáš Voltr.
Evropa má ambiciózní cíl
Rozvoj odvětví biometanu je na základě plánu REPowerEU úzce spjat s cílem Evropské unie zvýšit do roku 2030 produkci na 35 miliard m3. Pro tento účel bylo vyhrazeno dosud přes 36 miliard eur soukromých investic. I díky tomu mají výrobny biometanu potenciál dodávat v zemích EU po celý rok obnovitelnou energii až 5 milionům domácností. Zároveň mohou vést k produkci 830 000 tun organických hnojiv a zabránit vzniku téměř 29 milionů tun emisí CO2 ročně.
Jen v České republice je podle odhadů skupiny EFG na základě produkce biologicky rozložitelného odpadu jakožto vstupní suroviny potenciál pro 66 takových výroben s celkovou roční produkcí zhruba 200 milionů m3 biometanu.
